V sezoně
2000/2001 jsme odkoupili práva na regionální ligu od klubu Botič Praha
s vědomím, že při dostatčeném zázemí dokážeme sehnat kvalitní hráče. Jádro
týmu bylo sestaveno z loňských vítězů juniorky a části mužského týmu.
Přibyli k nám Stanislav Šťastný z Malešic, Tomáš Šmerha na střídavý
start z Hanspaulky a Jiří Kolowrat, který sezonu zahájil jako úplný
nováček. Jako klíčová se však ukázala situace kolem brankáře. Toho se nám sice
podařilo sehnat hned, bohužel jsme vzápětí zjistili, že Standa Beran nedosahuje
brankářské úrovně ani průměrného brankáře Oblastní ligy. Na další háčky, které
jsme nadhodili (Morávek, Libich, Poul atd.) se bohužel nikdo nechytl.
Rozhodli jsme se také
o nasazení „B“ týmu v nové oblastní lize, v níž nám zůstala práva na
soutěž, a kde měli hrát hráči z PRE, kteří si tento tým chtěli vést sami.
Zasadil se o to především Luděk Sedláček, svým loňským extenpore v 1.PHBL.
Dlužno podotknout že fakticky se o tým starali Tomáš Mlch a Pavel Churý a často
nastupovali pouze oni, doplněni o 3 hráče z „áčka“.
Celek v regionální
lize vedli Dan Mašát s Romanem Novákem, kteří sehnali několik kvalitních
hráčů, bohužel skutečně kvalitní brankář nebyl prostě k mání.
O prvním víkendu jsme
si dali takové zahřívací kolo jako každý rok. Tradičně porážku. A aby to nebylo
málo, tak tuplovanou. Bez šancí s Kometou a Avirem. Produktivita 0.
Výsledky 0:6 a 0:5 hovoří za vše.
Další víkend jsme
hostili Kladeňáky. Výkon se zvedl nejméně o 100% a my jsme udolali tvrdě
hrající Amálku Hoologans 4:2 především dvěma brankami v přesilovkách.
V odpoledním utkání jsme nestačili na lídra podzimu Dynamo Rozdělov (4:5),
ale alespoň jsme vyhráli poslední třetinu 2:0.
23.9. a první výlet
do Kladna. Jízda Kladnem byla opravdu divoká. Sokol Beer Stars Hnidousy byl nad
naše síly, i když dvě třetiny to vypadalo na plichtu. Poslední fáze byl však
totální propadák, k němuž do značné míry přispěl i Standa Beran svými
minelami (1:6).Museli jsme se uklidnit právě divokou jízdou v centru
Kladna, kam jsme zabloudili při hledání vhodné restaurace. Průjezd pěší zónou
anebo sjezd chodníku z pěší zóny na kopci dolů na křižovatku nám dával
přehlédnou nádhernou scenérii kladenského velkoměsta.Takto osvěženi jsme
nastupovali ke druhému utkání proti Hvězdě Kladno „B“. Jako „béčka“ jsme však
vypadali my, protože tolik neproměněných gólových příležitostí jsem ještě
neviděl. Unaveně vypadající i hrající Hvězdě stačili „čtyři plácnutí“ na těsnou
výhru (4:3)
Příští
dvojzápas byl proti Kobylisům a Černé Ruce. Plichta s prvně jmenovaným
byla spíše bodová ztráta (3:3),ale vysoký debakl s Černou Rukou obrovská
ostuda. Nechci urážet Standu Berana, ale nejméně polovina gólů jde na jeho vrub
(2:10).
Poněkud rozmazaná fotka z Kladna: horní řada zleva-Šťastný,
Mašát, Uher, Novák, Jan Kolowrat
Spodní řada–Staněk, Hrádek, Pospíšil, Jiří Kolowrat a brankář
Lacina
Opět jsme se podívali za Prahu, tentokráte do Libušína. Cesta byla úmorná a domácí k nám nebyli zrovna nejlaskavější. Na hřišti, či spíše brouzdališti, nás uplácali především důrazem a rozhodující druhou třetinou (4:7). Proti běhavému Libušínu jsme neměli nejmenší šanci a opět prohráli, tentokrát 1:5 díky strašlivé druhé třetině, která se nám v tomto ročníku stávala osudnou.
Malvazinky Praha „B“.
To bylo jméno dalšího adepta na naše body. Soupeřovo přání jsme splnili, i když
po tuhém boji (3:5). Odpolední zápas se však nesl v týmovém duchu a
odnesli to Ďáblové Praha „B“. V průběhu dvou třetin jsme je dostali na
lopatky, ze kterých se nezvedli ani finišem v závěrečné třetině (6:3).
Jediný zápas na nás
čekal 21.10. s naší dvojičkou Rafany Praha. Soupeřili jsme o výhodnější
postavení pro udržení ligy. Boj byl tuhý, ale naše vůle ještě tužší. Rafany
jsme uběhali, v každé třetině přidali nejméně gól a vyhráli 4:1.
Vítězná série byla
nastartována a my jsme se chopili šance hned v příštím duelu. Napomohl nám
k tomu paradoxně soupeř. Díky bouračce přijel pouze v pěti lidech
s brankářem a utrpěl debakl, o němž se mu jistě nesnilo. No kdy se vám
v regionu podaří dát patnáct gólů (15:3).
Bohužel,
v odpoledním utkání jsme narazili na celek ze špice tabulky – SK Bohemia
Ďáblice a odehráli jsme s ním v poli zcela vyrovnanou partii. Zde se
projevila špatná situace kolem našeho brankáře Berana, který tým
v klíčových momentech sice podržel, ale lacinými góly po polovině zápasu
přispěl k naší porážce. Brankář Beran po tomto zápase prohlásil, že za nás
už chytat nebude (2:7).
Jak je
snadné najít gólmana? To si takhle jednoho dne, těsně před zápasem nese Mario
výstroj, že bude chytat, ale v šatně je už nějaký člověk, který byl
předtím na pár trénincích a přišel si zahrát. A protože jsme se od něj
dozvěděli, že předtím už někdy chytal, narvali jsme ho do výstroje (no on si
tam teda vlezl sám) a šlo se na hřiště kde na nás čekal nažhavený Avir.
Po úvodním velkém tlaku, když jsme nastoupili pouze s pěti hráči v poli, se hra poněkud vyrovnala a především první čtyřka Aviru dělala problémy. Avšak po příjezdu našich vybouraných Lukáše Hrádka a Pavla Uhra (naštěstí jel s nimi avirák Ivan Novozámský) a náhodného gólu soupeře jsme převzali otěže nad zápasem a brankami Lukáše a Pavla jsme zápas otočili. V poslední minutě ještě Pavel završil svůj hattrick gólem při power-play. Byl to pro nás historický zápas jelikož nás poprvé po roce podržel brankář J
Poslední zápas
podzimní části s vedoucím celkem soutěže Kometou/Ghosts jsme si po našich
posledních výkonech představovali poněkud jinak. Suverénní hrou nás však
Duchové posadili zpět na zadek a ukázali nám jak že se hraje hokejbal. Velice
špatný výkon předvedla napůl zkouřená a napůl zlitá 1. pětka.
Jarní
část ligy začínala tradičně turnajem na Palmovce. Bohužel byli jsme odmítnuti.
Jako důvod bylo sděleno špatné chování. Zamrzí to, zvláště když na stejném
turnaji je připuštěn celek Hanspaulky.
V
prvním utkání jarní části ligy jsme chtěli získat dva body. Soupeřem nám bylo
mužstvo z Kobylis a utkání se neslo ve velice vypjatém duchu
s vyloučenými na obou stranách. Po dvou třetinách jsme zaslouženě vedli
ale závěrečná třetina patřila Kobylisům. Čtyřikrát jsme inkasovali a vlastními
chybami prohráli 4:6.
Odpoledne
na nás čekal nesnadný soupeř. Mužstvo Černé Ruky se kterým jsme si
nedělali iluze že by nám zápas nechalo. Ale… Naše taktika byla hrát zezadu a čekat na brejky a jak se ukázalo byla to taktika správná. V první třetině otevřel skore střelou od modré Standa Šťastný v přesilovce. Zbytek třetiny jsme se pak pouze bránili náporu soupeře. Jirka Lacina v brance byl však nepřekonatelný. Po dvou třetinách byl stav už 3:1 po brankách Uhra a opět Standy. Po „drobných úpravách“ v poslední třetině jsme si odvezli dva body a Standa Šťastný svůj první hattrick v sezoně – 7:4.
A je tu pokřik: Raz, dva, tři, Kubíček je píča!!!
Z
naší strany velice nervózní odveta s Ďábli Praha ve kterém jsme soupeře
prakticky po celé dvě třetiny přehrávali (1 a 3) ale neproměněním brankových
příležitostí a lacinými góly jsme se připravili minimálně o jeden bod.
Zápas
jsme začali obdrženým gólem, ale o půl minutu později jsme v přesilovce
srovnali Jirkou Pospíšilem. Bohužel Ďáblům se podařila vsítit ještě jedna
branka do šatny. Ve druhé třetině jsme zcela propadli. Čtyři inkasované branky
během jedné třetiny jsme obdrželi díky chybám jak v obraně tak i brankáře.
Ve třetí třetině jsme výsledek pouze kosmeticky upravili na konečných 3:6.
Odpolední
utkání s rezervou Malvazinek bylo podobné tomu z rána. Vyrovnaný průběh až
na druhou třetinu. Zbytečným vylučováním jsme se opět dostali do starých kolejí
a utkání opět nedohrál Petr
Škvor,
který se pokouší sebrat růžové prasátko za nejtrestanějšího hráče Standovy. Konečný
výsledek byl nelichotivých 3:7
Zápas
s Rafany Praha byl kontumován v náš prospěch z důvodu odstoupení mužstva Rafanů
ze soutěže. Tím jsme získali dva body nejen my ale i ostatní týmy v lize se
kterými Rafani ještě měli hrát. Mužsto Rafanů bylo tedy prvním sestupujícím z regionální
ligy.
Další
víkend jsme jeli na Švermov. Čekali na nás Amálka a Rozdělov. Na hřišti byli v rozích
asi tři centimetry vody a tak hra připomínala spíše vodní pólo. Amálka šla
minutu po úvodní bully do vedení, ale my jsme začali tlačit a ve třetí minutě
vyrovnal Dan Mašát. Soupeř ovšem po čtyřech vteřinách šel opět do vedení a my
jsme museli hrát. Bušili jsme do soupeře a vytvářeli v jeho třetině úplný vodní
vír, vzhledem k četným loužím na hřišti. Náš tlak vyústil ve vyrovnávací gól
vteřinu před koncem třetiny.
Ve
druhé třetině se hra srovnala, ale za povšimnutí stála pouze šarvátka, která znamenala
pět vyloučených hráčů. Šest vteřin před koncem třetiny po špatně rozehraném
míči brankáře Amálky
„Mariovi“
vsítil vedoucí gól. Ve třetí třetině jsme během čtyř minut vstřelili dvě
branky. Hooligani náskok stáhli rovněž dvěma brankami ale my jsme si vítězství
uhlídali a do prázdné branky zpečetil Roman Novák naši výhru – 6:4.
Závěr vyhraného utkání s Rozdělovem. Zády k foťáku jdou
Roman Novák, Jiří a Jan Kolowrati, Dan Mašát, Standa Šťastný. S dětským obličejem
a kapitánským céčkem Jirka Pospíšil, ve výstroji Jirka Lacina, a čepice Mirka
Staňka
Déšť
asi odradil i hráče našeho dalšího soupeře Dynam Rozdělov, který přišel pouze v
5+1 a celý zápas poctivě bránil. Po první třetině byl stav však pouze 2:0, hlavně
díky hrací ploše, kde se opravdu nic nedalo vymyslet (viz foto). Druhá třetina
se odvíjela podobně, ale kromě dvou našich branek se trefil i Rozdělov. Třetí
třetina nenaznačovala žádné drama, zvláště po šestivteřinové kombinaci Lukáše
Hrádka s Pavlem Uhrem (5:1). Dynamo začalo běhat a my začali mít problémy.
Na branku soupeře jsme odpověděli stejným způsobem, ale Petr Škvor opět
zkolaboval a při tříminutovém oslabení jsme dvakrát inkasovali. Díky štěstí
jsme však utkání dovedli do vítězného konce (6:5).
V dalším
víkendu jsme museli sehrát čtyři střetnutí během 27 hodin. První byl na řadě
Niosport.
Zápas
začal obrovským tlakem soupeře v první třetině, kdy jsme se z vlastního pásma
prakticky nedostali. Výborně podržel Jirka Lacina a jeden obdržený gól se dal
považovat za zázrak.Bohužel ve třetí minutě druhé třetiny si mezi Jirkovi
lopatky „sednul“ protihráč a on putoval v sanitce do nemocnice. Do brankářské
výstroje se tedy převlékl Honza Špaňhel a my mohli v zápase pokračovat. Dlužno
podotknout, že se tato situace stala v nejhorší chvíli, protože jsme zrovna
začali zvedat hlavy. Niosport ale svou šanci nepustil z rukou a třemi góly ve
druhé a dalšími třemi ve třetí třetině zápas rozhodl. Na druhou stranu je
dobře, že my jsme nepřestali hrát a se soupeřem jsme hráli vyrovnanou partii. Během
závěrečných sedmi minut ještě Pavel
Uher stačil nastřílet hattrick.
Odpolední
zápas jsme sehráli proti partě „Pokémonů“ z Ďáblic.V utkání jsme předvedli jak
naše psychika v posledních utkáních stoupla.Byl to vyrovnaný zápas, ve
kterém jsme měli více navrch my, ale soupeř střílel góly. Do poloviny druhé
třetiny jsme třikrát inkasovali. Od více branek ochránil naši svatyni „klokan“
Tomáš Hrabák, který více než rok nechytal žádnou soutěž Pak jsme se ale zvedli
a brankami Standy Šťastného a Pavla Uhra snížili na 2:3. Ďáblice dokázali ale
opět zvýšit 20 vteřin před koncem druhé části hry.Třetí třetina se odehrála
zcela v naší režii. My jsme se však po celý víkend potýkali se střeleckou impotencí.
Během prvních minut jsme přesto dokázali vyrovnat, a i nadále se hrálo u
soupeřovy branky. Dvě minuty před koncem nám Bohemka nabídla přesilovku. My
jsme ji však nevyužili a následného protiútoku šťastnější soupeř vsítil vítězný
gól (4:5).
V
neděli ráno jsme nastupovali proti Hnidousům. Opět se hrál pohledný hokejbal,
bohužel však pro nás, kteří jsme zapomínali na obranu a tak „Hraboš“ musel čtyřikrát
lovit míček ze své sítě. První třetina se nám stala osudnou. V dalších dvou
dějstvích se hrálo vyrovnaně, a my jsme pouze korigovali výsledek na konečných
4:7.
V
utkání s druhým kladenským klubem a posledním celkem tabulky jsme chtěli potvrdit,
že jsme právem o místo výš. Začátek utkání nás zastihl v drtivém náporu, ovšem
bez kýženého gólového efektu. Soupeřův brankář byl v těchto chvílích vynikající
a ke konci třetiny nám Hvězda ještě dokázala dát branku. Do druhé třetiny jsme
vstoupili s urputnou snahou prolomit střeleckou smůlu, což se nám ale podařilo
až po pěti minutách hry „slovenskou hvězdou“ Markem Mašátem. Od té doby se do
soupeřovy svatyně sypal jeden gól za druhým a za povšimnutí stojí další
hattrick Pavla Uhra. Celou neděli jsme se mohli opírat o spolehlivého brankáře
Tomáše Hrabáka a v dobrém světle se ukázal i nováček Ondra Popelka (8:2).
Posledním
hracím dnem byl 22. 4.. Naše odvety proti kladenskému Libušínu i ECKG se však moc
nevydařili. S Libušíněm jsme sahali minimálně po bodu, bohužel zápas jsme
zase po nezvládli takticky ani psychicky, a ve třetí třetině se přidal i
brankář. Konečný výsledek 3:6 byl pro nás tak velkým zklamáním, že do odpoledne
jsme se nestačili sebrat. Proti ECKG jsme dostali v každé třetině dva
fíky, Škvor opět dokázal tým rozhádat, a my jsme zase prohráli vysoko 1:6.
Po základní části nám tedy patřila 14. příčka těsně nad sestupovým propadlištěm. Tým se po sezoně sešel, a dohodli jsme se, že v další sezoně budeme hrát v podobné sestavě, ještě posíleni o brankáře Honzu Morávka z Ďáblů Praha. Naneštěstí, někdo vyšší byl proti. Z národní ligy sestupovali dva týmy a Kometa/Ghosts se ani neráčila pokusit o kvalifikaci, čímž nás poslala automaticky o soutěž níž. Tým se posléze rozpadl. Lukáš Hrádek s Pavlem Uhrem odešli hrát národku do Spektra Praga, Standa Šťastný se vrátil do Malešic, Petr Škvor dostal zákaz startů do konce dubna a tak jsme horko těžko sháněli hráče pro další sezonu. Ale to už začíná trošku jiná historie…
Sestava regionálního týmu v sezoně 2000/2001
Brankáři: Jiří Lacina, Tomáš Hrabák,
Stanislav Beran, Miroslav Klika
Obránci:Jiří Pospíšil, Miroslav Staněk, Petr Škvor,
Stanislav Šťastný, Jiří Kolowrat, Tomáš Šmerha, Jan Doležal
Útočníci: Pavel Uher, Lukáš Hrádek, Roman
Novák, Dan Mašát, Jan Kolowrat, Ondřej Popelka, Tomáš Mlch, Michal Kondelík
„B“
tým nastupující v Oblastní lize, šel zpočátku od porážky k porážce.
Každá z nich byla samozřejmě velmi vysoká, často pak dvouciferná.
Bohužel
výsledky nejsou zatím k dispozici.
Krátce:
Tým podlehl zpočátku prakticky komukoli, situace se zlepšila angažováním brankáře
Mirka Kliky a občasným příchodem opor „áčka“ Pavla Uhra, Jiřího Kolowrata a
Lukáše Hrádka. Tým několikrát zvítězil ale z předposlední příčky po podzimu
se nedokázal zvednout. Prostě bez nich to nešlo. Je zapotřebí také poděkovat Pavlovi
Churému, Tomáši Mlchovi a Michalu Kondelíkovi jelikož pouze díky nim a jejich
úsilí nebylo několik zápasů kontumováno.
„Béčko“
se propadlo o ligu níž, sice pouze o jeden bod, ale přeci. Tým byl po sezoně
zrušen kvůli obavám o následné kontumace v Malešicích.
Sestava týmu v OHBL na sezonu 2000/2001
Brankáři: Miroslav Klika, Stanislav Beran
Hráči: Luděk Sedláček, Pavel Churý, Jiří Kolowrat, Jan
Doležal, Miroslav Staněk, Miroslav Barták, Jan Špaňhel, Petr Škvor, Jiří Pospíšil,
Tomáš Mlch, Pavel Uher, Lukáš Hrádek, Dan Mašát, Jan Kolowrat, Michal Kondelík,
Josef Sýkora, Dominik Klaban, Miroslav Slavík, Ondřej Popelka, Milan Dvořák, Jiří
Chládek, Zdeněk Macháček, Bohumil Matějíček
(Roman Novák, 2001)